Důvody, proč (ne)známkovat výchovy

9. 02. 2019 12:53:19
Diskuzní pokračování článků „Znát, umět či milovat“ a „Proč, proč, proč?“, které se zabývá reakcí čtenářů na tyto články.

Výše uvedené články se zabývaly vlivy známkování v předmětech jako jsou „hudební výchova“, „výtvarná výchova“ a „tělesná výchova“. Blíže se dnes podívám na dva nejčastější argumenty (beru i argumenty z podobných diskuzí), které obhajují nutnost hodnocení i těchto „měkkých“ předmětů. Jsou to různé varianty těchto argumentů:

1) Ať si děti zvykají, protože jsme hodnocení ve všem po celý život.

2) My jsme to vydrželi, tak ať to vydrží taky.

Co říkáte vy na tyto argumenty? Neběhá vám při nich ani trochu mráz po zádech? Jsme doopravdy takoví?

Takže:

Hodnocení po celý život.

Ano, ale vyhovuje vám to neustálé hodnocení a to, co přináší? Někdy jsou dopady hodnocení příjemné, zvláště pokud jsou spojeny s odměnou, jindy nepříjemné, pokud jsou spojeny s trestem, byť třeba jen v podobě srážení vaší sebedůvěry. Je však i mnoho důsledků hodnocení, které jsou nepříjemné, až zhoubné, ač si to ani neuvědomujeme. Především tehdy, když hodnocení přestává být nástrojem a místo toho se stává cílem. Často se objevuje jev, který by šel označit jako „čárkovací metoda“. Jedná se o případy, kdy se původně přínosné činnosti přestaly soustředit na skutečné výsledky. Místo toho se změnily v honbu za splněním „povinného množství“ při vynaložení co nejmenšího úsilí. Typickým příkladem „čárkovací metody“ je situace, kdy městská policie rozdává pokuty téměř jen za parkování a přitom se „zavřenýma očima“ uskakuje před autem na chodníku před základní školou. Nebo kdy policista při zahlédnutí doutnajícího konfliktu raději změní svou trasu za „bezpečnější“. Nebo když úředník nic nevyřeší, ale zato vymyslí další formulář, aby mohl lépe vykazovat svou činnost. Určitě jednou takové případy rozeberu v samostatném blogu.

Také si nedovedu představit, že by se argumentujícím líbilo, kdyby byli skutečně hodnoceni ve všem. Co tak vyhodnocování, kolikrát za den jdete na WC, jak je ze zdravotního hlediska složená vaše svačina, kolikrát ročně jdete do divadla či na koncert, jak optimalizované jsou vaše nákupy a podobně. A u každého hodnocení by se našel nějaký „dobrý“ důvod, například váš výkon v souvislosti s vaším zdravím, úroveň vašich výstupů v návaznosti na vaši kulturní vyspělost a podobně.

Nebylo by lepší spíše hledat cesty, jak to udělat, aby těch hodnocení bylo v celém životě co nejméně? Aby se užívání si života a kreativita neztrácely v hledání nejefektivnější cesty i za cenu podvodů a deformování lidských hodnot? Já jsem názoru, že BYLO.

My jsme to vydrželi.

Zde mě nejvíce mrzí, že neznám životní roli každého konkrétního diskutéra. Je to vyhořelý rodič? Nebo snad pomstychtivá oběť? Nebo jsme jen otupělí a bezcitní ignoranti, kterým jsou cizí problémy zcela lhostejné? A jsme doopravdy takoví, že nás potěší neštěstí někoho jiného?

Obecně mě dost vytáčí, když se něco dělá blbě jen proto, že se to tak dělalo dříve. Že pro dělání průšvihů se používá argument, že jiní dělají průšvihy také. Často čtu zvrhlé pseudodůvody stylu: „Nebudu po svém psovi uklízet exkrementy, protože je na sídlišti nepořádek.“ „Nemůže ti vadit zakouřená kancelář, protože továrny vypouštějí více škodlivin.“ „Proč bych nekradl, když politici kradou více.“ To opravdu nechceme, aby naše společnost byla lepší, aby se všem žilo lépe, aby se naše děti měly lépe? Nebo jsme přesvědčeni, že zlepšování musí začít někdo jiný za nás? Nebo že nestojí za to, zlepšovat maličkosti a je lepší jen čekat na velkou zlepšovací revoluci, která vše zlepší tak, že si to ani neumíme představit? Já si tedy myslím, že lepší je snažit se po malých kapkách zlepšovat cokoliv, než jen čekat a čekat a čekat... a sakra, na co to vlastně čekám?

Děkuji za pozornost

PS: Vítám všechny připomínky (kladné i záporné) a nápady, jak pomoci s řešením problémů. Zatím se mi u svých článků daří každému diskutujícímu odpovědět (možná i proto, že reakcí je zatím dost málo).

Autor: Viktor Švub | sobota 9.2.2019 12:53 | karma článku: 11.94 | přečteno: 334x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 348 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 291 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 510 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 517

Žijeme v krásné době, ale vždy je co zlepšovat. Taky by se mi líbilo, kdyby šly změny rychleji, ale i malé kroky jsou lepší než jen čekání, takže budu spokojený, pokud se nad příspěvky třeba jen zamyslíte a budu se těšit na kladné i záporné reakce. Děkuji.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...