Pro koho platí či neplatí zákoník práce

8. 01. 2019 16:10:02
Článek k sérii „škola, vzdělávání, učitelé, žáci a rodiče“, tentokrát zabývající se otázkou, jaké by mělo být zatížení školáků.

Zkuste si představit nějakou nenáročnou práci. Osm hodin kompletujete jednoduchý výrobek, jeden za druhým, den za dnem. Ještě že máte to štěstí, že se výsledný produkt vždy po pár dnech mění, ale i tak to není žádná extra zábava. Na konci směny už toho máte plné zuby, ALE místo odpočinku musíte doma další dvě až tři hodiny kompletovat další výrobky, abyste se hezky procvičil a šlo vám to další den rychleji. Ne dobrovolně, ale povinně. A ne abyste si to zkoušel třeba v restauraci. Pro jistotu si musíte nechat vystavit potvrzení od manželky ...

Řeknu Vám, představa teda nic moc. Ještě, že mě chrání zákony. Týdenní pracovní doba je 40 hodin, je limit na práci přesčas, která je navíc částečně omezena dalšími podmínkami jako je naléhavost či dohoda se zaměstnancem. No a i práce mimo pracoviště (například při pohotovosti) se započítávají do pracovní doby a náleží za ně odměna ...

A teď konec snění a přenesme se do kůže našich dětí či vnoučat. Ze zákoníku práce se sice nedávno a nenápadně ztratilo omezení pracovní doby mladistvých (15 až 18 let) na 30 hodin týdně, navíc se tento zákon nevztahuje na školáky a studenty, ale pro potřeby ochrany zdraví by se z něj vycházet dalo. Jako rozumnou a bezpečnou hranici bych považoval přibližně tuto stupnici:

  • nad 18 let = 40 až 48 hodin týdně (48 hodin je limit včetně přesčasů)
  • 15–18 let = 30 až 40 hodin týdně (30 hodin je dřívější ochrana zákoníkem práce)
  • 11–15 let = 25 až 30 hodin týdně
  • 6–10 let = 20 až 25 hodin týdně

A jaká je skutečnost? Co se týká doby vyučování, tak by to ještě celkem šlo (beru celkovou dobu vyučování, protože v zaměstnání do ní také spadá doba přesunů mezi pracovišti, příprava pracoviště či nějaké to odskočení na toaletu). Pokud by konec vyučování znamenal pro žáka „padla“, tak by přetěžování nehrozilo, ale jsou tady domácí úkoly. Většinou povinné (osobně neznám školu, kde by byly jen doporučené, ale možná se jen mýlím) ...

Každý domácí úkol více či méně zasahuje do času na odpočinek a regeneraci žáka. Ale co, je mladý, má spoustu energie a on to nějak zvládne. Ano, zvládne, ale za jakou cenu? Kolik se naučí odpočinuté a kolik vyčerpané a vystresované dítě? Jaké je přiměřené množství domácích úkolů a sleduje, či dokonce koordinuje někdo množství úkolů za všechny předměty? Požaduje vaše škola také, aby domácí úkol byl podepsaný rodičem, aby si ho žák nenapsal v družině či nedej bože dokonce o přestávce? Uvědomuje si někdo, že domácí úkoly prohlubují rozdíly mezi žáky s dobrým domácím zázemím a žáky (většinou slabšími), jejichž rodiny považují školu za nutné zlo? Dávají se domácí úkoly hromadně bez ohledu na jejich potřebnost u jednotlivých žáků, nebo se stanovují individuálně podle skutečné potřeby každého jedince? Jaký je rozdíl mezi tolik kritizovaným sezením u počítače a sezením u domácích úkolů? Nakolik domácí úkoly přinášejí prohloubení znalostí a kolik jich naopak způsobí odpor k danému předmětu, či dokonce naučí obcházení nastavených pravidel (opisování, falšování podpisů, „ztrácení sešitů“, ...)? A určitě by se našlo ještě více otázek, na které by nebyly zrovna lichotivé odpovědi.

Takže milí rodičové a prarodičové, co s tím? Já bych začal alespoň rozpoutáním polemiky. Třeba něco z ní dojde i těm, kteří mají možnost alespoň část z výše uvedených problému napravit, či přinejmenším zmírnit.

Děkuji.

Autor: Viktor Švub | úterý 8.1.2019 16:10 | karma článku: 16.97 | přečteno: 1087x

Další články blogera

Viktor Švub

Důvody, proč (ne)známkovat výchovy

Diskuzní pokračování článků „Znát, umět či milovat“ a „Proč, proč, proč?“, které se zabývá reakcí čtenářů na tyto články.

9.2.2019 v 12:53 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 324 | Diskuse

Viktor Švub

Proč, proč, proč?

Článek k sérii „Škola, vzdělávání, učitelé, žáci a rodiče“, tentokrát rozvíjející diskuzi o známkování „uměleckých“ předmětů (HV, VV, TV).

3.2.2019 v 16:44 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 472 | Diskuse

Viktor Švub

Znát, umět či milovat?

Článek k sérii „škola, vzdělávání, učitelé, žáci a rodiče“, tentokrát zabývající se otázkou, jaký by měl být výstup (rozuměj výsledek) některých školních předmětů.

8.1.2019 v 14:57 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 269 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kohout

Měla jsem jako dítě tři vážné momenty, které mě skutečně ovlivnily do mojí dnešní podoby. Nemyslím si, že jsem někdy něco tak silného zažila, co se do mě tak vrylo, co mi zformovalo moji povahu. Kohout byl velmi silným zážitkem.

19.2.2019 v 17:28 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 497 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo nemá rád Lucii Vondráčkovou, ať se někam podepíše.

Já jí rád nemám, stejně jako nemám rád celou tu jejich famílii. Její tetu úplně nesnáším, to kvůli Kubišové, a její tatík mě žere taky, protože jako předseda svazu autorů a interpretů z nás tahá ty tantiemy. Ale Plekyho miluji.

19.2.2019 v 15:49 | Karma článku: 32.26 | Přečteno: 3092 | Diskuse

Mária Tvrdoňová

Bol Ježiš východným Guruom?

Keby ste nikdy nepočuli o tom, či máme nejaké dôkazy Ježišovho pobytu v Indii, pokiaľ poznáte evanjeliá a ich historický kontext, zo samotných Ježišových slov je jasné, že nebol ovplyvnený východnými náboženstvami.

19.2.2019 v 15:41 | Karma článku: 5.62 | Přečteno: 116 | Diskuse

Ladislav Jakl

Brexit: Tvrdý? Chaotický? Divoký? Čistý!

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. To spolu s Viktorem Dykem vzkazuje Brusel všem vazalským zemím EU.

19.2.2019 v 15:33 | Karma článku: 34.74 | Přečteno: 740 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 12.84 Průměrná čtenost 497

Žijeme v krásné době, ale vždy je co zlepšovat. Taky by se mi líbilo, kdyby šly změny rychleji, ale i malé kroky jsou lepší než jen čekání, takže budu spokojený, pokud se nad příspěvky třeba jen zamyslíte a budu se těšit na kladné i záporné reakce. Děkuji.

Najdete na iDNES.cz